Baron Strousberg ze Zbiroha

Jak už název napovídá, trasa je jen kousek od městečka Zbiroh s jeho nádherným zámkem. Tento zámek je nazývám zámkem tří císařů Karla IV, Zikmund Lucemburský a Rudolfa II. Na zámku působili další velmi slavné osobnosti jako Alfons Mucha nebo B. H. Strousberg. A právě jeho příběh Vám přinášíme:

Bethel Henry Strousberga se narodil roku 1823 v Neidenburgu ve východním Prusku, v dnešním polském městečku Nidzica, známém jako brána Mazurských jezer. Záhy osiřel a ujal se ho strýc, který žil v Londýně. Bethel vystudoval a živil se jako novinář a agent několika obchodních společností, ale dál pilně studoval, naučil se několika cizím jazykům, konvertoval ke křesťanství a oženil se. Slibně rozjetou kariéru si poprvé pokazil sám ve čtyřiadvaceti letech, kdy se pokusil zdefraudovat svěřené peníze. I po propuštění z vězení se však dokázal udržet v oboru. V 60. letech 19. století byl coby zkušený pojišťovací agent se znalostí pruského prostředí, ekonomie a práva pověřen skupinou anglických investorů, aby vyjednal a vedl výstavbu soukromých železnic v Prusku. Strousberg přitom prokázal značné organizační schopnosti a podařilo se mu vytvořit výnosný podnik, který expandoval i do dalších evropských zemí. Strousbergovo impérium mělo vlastní průmyslovou základnu v uhelných dolech a železárnách, na železniční dopravu navazoval další průmysl a služby. Vybudoval a vlastnil řadu železnic v celé Evropě a také významné továrny. V jeho podnicích se efektivita snoubila s inovacemi – v továrnách na lokomotivy například zavedl montážní linku ještě před Henrym Fordem, který je obecně považován za jejího objevitele.
Strousberg, přezdívaný král železnic, patřil k nejvýznamnějším evropským podnikatelům té doby. Zároveň však přeceňoval své síly při rozsáhlých rizikových investicích, uplácel a ignoroval rostoucí problémy. Kvůli nedostatku hotových peněz se dostával se do konfliktů s bankami a ztrácel politickou podporu. Zásadní ránu mu zasadil krach na vídeňské burze v roce 1873, jeho impérium se však definitivně zhroutilo až o dva roky později. Nový návrat na scénu se mu už nepodařil a v šedesáti letech zemřel v Berlíně – sice jako relativně chudý, ale na druhé straně vážený poslanec říšského parlamentu.
Slibovaný mezinárodní hotel, lázně a divadlo sice ve Zbirohu Strousberg nikdy nepostavil, ale podařilo se mu strhnout starý zbirožský hrad a na jeho místě vybudovat přepychový novorenesanční zámek, obklopený anglickým parkem. Za jeho éry bylo v městečku šestnáct hospod, z toho tři s nevěstincem. Zřídil také několik železáren, uhelných dolů, továren, vysokých pecí, válcoven a pil. Pro své zaměstnance stavěl byty a domky, zřídil závodní stravování a dokonce i první podnikovou mateřskou školku.
Dnes barona Strousberga připomíná například Železářské a slévárenské muzeum v Komárově a také zbytky náspů rozestavěné železniční trati z Mirošova do Zbiroha a Svaté Dobrotivé. Podobně jako řada jeho snů se však tahle trať nikdy nedočkala okamžiku, kdy by po ní jezdila pravidelná linka.