Další trasa nás zavede na okraj Brna do městské části Medlánky. Místo, kde městská zástavba přechází do krajiny. Říká se, že zde žijí nejšťastnější lidé. Je zde krásná příroda, která láká ke krásným výhledům. V příběhu se vrátíme o 70 let zpět, do dramatických momentů konce 2. světové války:
Mezi 11. a 12. dubnem pocítilo Brno bombardování od Cejlu přes hlavní nádraží až do centra města. Tento první dotek fronty prožilo mnoho medláneckých občanů na svých brněnských pracovištích. Následující dny se podíleli na odklízení trosek a doma zpevňovali sklepní kryty. Ty se stávaly společným útočištěm pro více rodin a přátel, schovávaly se v nich zásoby potravin, nouzové osvětlení i cennější majetek. Hasiči v zámeckých sklepech zřídili společný velký kryt, kam se mohlo uchýlit až dvě stě osob. Dne 16. dubna se v Medlánkách přestalo učit a škola se do 25. května zavřela. Do Medlánek se přesunuly velitelské útvary německé armády. Od 22. dubna se sem stahovalo řadové německé vojsko a zaujalo postavení na kopcích a jihovýchodních okrajích obce. Byl vypnut elektrický proud. Německý velitelský štáb a jeho vojsko se 23. dubna přesunuly za obec, k lesům, 24. dubna se Medlánky ocitly pod dělostřeleckou palbou ruských vojáků. Shořelo zde několik domů. Následujícího dne bylo Brno v palebném ohni ruských letadel. Dne 26. dubna tankové sbory osvobodily centrum Brna a ruské dělostřelectvo si podmanilo prostor Medlánek. Škola byla poničena granáty, Němci ustupující dále na severozápad vyhodili do povětří část muničního skladu za letištěm a ostřelovali přístupové cesty do Řečkovic a naši obec. O těchto událostech se zmiňují i místní kroniky, například kronika medláneckých hasičů: „Po 10 h večer, kdy dopadaly granáty na zámek a k němu, kde německé vojsko bylo zakopáno, zapálil granát stavení p. Slováka u zámku. I zde práce hasičů byla německým vojskem znemožňována. Hasičská hlídka pozorovala z krytu, že p. Slovák vyběhl ku studni pro vodu, aby požár hasil. Na zpáteční cestě byl však již ve dveřích svého hořícího domku zasažen střelbou Němců a třemi ranami do hlavy zastřelen. Byl ihned, jak střelba ustala, odnesen pohotovostí do domu a tam ve světnici uložen. Vzápětí pronikla ruská vojska až po rozcestí Turistická – Sousedská. Ruský voják na rozkazy velitele nařídil hašení požáru. Pohotovost ihned zasáhla a voják zůstal k její ochraně. Po krátké době praskla hadice. Při její výměně Rusové ustoupili, což naše pohotovost nezpozorovala. Vše se dělo za prudké střelby Němců, kteří pohotovost ostřelovali. Ruský voják střelbou naši pohotovost chránil. Změna situace byla zpozorována teprve, když br. podnáčelník Podmele pocítil na těle pistoli německého vojáka a ruský vojín byl zajat. Výměna hadic a hašení bylo ihned zakázáno a pod trestem smrti nesměl nikdo již opustiti úkryt v zámku. Toto byla jedna z nejtěžších situací, které naše pohotovost zažila.“ Kronika medláneckých hasičů, 24. dubna 1945, boj o Medlánky, s. 108–110 44 Už 27. dubna si medlánečtí obyvatelé podali ruce s rudoarmějci, ale 29. dubna dopadly na Medlánky další granáty. Dne 30. dubna vydali ruští velitelé rozkaz k evakuaci části Medlánek, protože očekávali německý útok z lesů. Lidé se s přikrývkami a trochou jídla, za stálé dělostřelecké palby, v chladném a deštivém počasí přesouvali do osvobozeného Králova Pole. Německá útočná operace se naštěstí neuskutečnila. V první květnové dny vystřídali sovětské útvary rumunští vojáci a 9. května se konečně podařilo Medlánky osvobodit.
