Milešovka

Na vrcholu Milešovky, tam kde se dotýkají oblohy hromové blesky, stojí legendou opředený vrch, který záhady své do dáli lesky. Ve stínech dávných dob, kdy víra spletla se s magií přírody, se hromů král, bůh mohutný, ujal vlády nad hory i lesy široké.

Z Bílky, Milešova, zněly písně o ochránci mohutném, který v bouři svou sílu ukázal, přírodních živlů vůdci svrchovaném. V dobách, kdy blesk štípl do skály, a ohně řev poblíž zněl, bůh hromu sestoupil, aby své děti před zkázou ochránil, svědčí děj.

Jedné noci, kdy plameny lapaly chaty strážené lesem, a všechna naděje již vyhasínala v srdcích lidí v obavách tesklivém, s nebeskou mocí bůh hromu sestoupil, rozdělil mraky tmavé, a svým hřmotem zhrozil oheň, co chtěl sežehnout země plodné.

Od té doby, kdykoli bouře nad Milešovkou se znovu zvedne, lidé šeptají příběhy o ochránci, co nade vše miluje ty, kteří věří. A tak Hromová hora stále střeží, neustále bdí nad krajinou svou, jenž symbolizuje sílu, ochranu, a tajemství, co příroda skrývá v sobě svou.